|
|
Belemniti jury severních Čech - stratigrafie, paleobiogeografie a možný izotopový záznam
Geist, Jan
3 Abstrakt Práce je založena na revizi sbírkového materiálů z několika vědeckých institucí z České republiky a Spolkové republiky Sasko (Národní muzeum Praha, Chlupáčovo muzeum historie Země, Senckenberg Natural History Collections Dresden aj.). Základ sbírky tvoří vzorky publikované Oskarem Lenzem a Georgem Bruderem z druhé poloviny 19. století. Oba čerpali také z nálezů jiných badatelů (např. Cotta, Weisse). Rostra belemnitů byla systematicky rozřazena do čtyř čeledí, pěti rodů a sedmi určitelných rodů. Jedno rostrum nebylo blíže určeno. Stáří vzorků bylo určeno na střední a svrchní juru (bajok-kimmeridž). Délka předpokládané sedimentace v této oblasti byla především díky nálezu druhu Megateuthis gigantea Schlotheim, 1820 posunuta výrazně do střední jury. Dřívější výzkumy (především 20. století) předpokládaly rozsah zachovaných karbonátových hornin jen ve stupních oxford a kimmeridž, s málo fosiliferními brtnickými vrstvami stáří keloveje. Zkoumané horniny vykazují značný vliv Milankovičových cyklů s opakovaným střídáním karbonátových a nekarbonátových poloh ve vrstevním sledu. Předběžné výsledky izotopových analýz naznačují nízký geochemický potenciál. Ten je způsoben především přítomností lužické poruchy a riftovým vulkanismem, který zde probíhal v období neogénu. Díky analýze jurského společenstva...
|
|
|
Rejsci tribu Nectogalini ve střední Evropě: fosilní záznam, taxonomie, areálová dynamika.
Pažitková, Barbora ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Farková, Lucie (oponent)
Poznání historie rejsků tribu Nectogalini, včetně evopského rodu Neomys, je v mnohém velmi neúplné. Fosilní doklady jsou obecně vzácné, většinou jsou velmi fragmentární, diskriminační kritéria užívaná pro identifikaci recentních taxonů zde nelze použít. Vstupním krokem předložené práce tak byl detailní rozbor variability rozsáhlého souboru recetních populací (144 ex. N. fodiens a N. milleri, 45 ex. mimoevropských forem) zohledňující 217 metrických proměnných a vypracování série detailních diskrimačních kritérií použitelných pro identifikaci a srovnávací analýzy fragmentárního fosilního materiálu. S tímto aparátem bylo zpracováno celkem 112 položek fosilního záznamu Nectogalini z nalezišť v ČR a na Slovensku, stratigraficky pokrývající úsek od středního pliocenu (MN15) po současnost. Výsledky týkající se současného glaciálního cyklu (biozona Q4: MIS 5b-1) jednoznačně dokládají přítomnost N. fodiens i N. milleri ve starších úsecích viselského glaciálu, v závěru glaciálu i v průběhu celého holocénu, přes patrně mozaikový výskyt obou forem v uvedeném úseku. Analýza dokladů z biozon Q2 (závěr starého pleistocénu) a Q3 (časný střední pleistocén) ukázala na příslušnost k jedinému taxonu s poměrně vysokou mírou variability. Pro tuto formu, o jejíž příslušnosti k rodu Neomys není pochyb, akceptujeme...
|
|
|
Belemniti spodní křídy a jejich výskyt v ČR
Vaňková, Lucie ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Marek, Jaroslav (oponent)
Tématem práce je základní přehled spodnokřídových belemnitů a jejich výskyt v českých zemích se zaměřením na lokalitu Štramberk. První část je věnována úvodu do spodní křídy a morfologii belemnitů s hlavním akcentem na nejčastěji zachovanou část vnitřní schránky - rostrum. Krátce je zmíněna mofrometrika, která je jedním z hlavních ukazatelů rozdílů mezi taxony. Následuje systematický a taxonomický přehled a paleoekologická charakteristika belemnitů jako důležitých indikátorů paleoteploty. Dále se práce zabývá výskytem a migracemi určitých taxonů belemnitů a jejich stratigrafickým záznamem v geologické minulosti spodní křídy. V závěru práce je zmíněna lokalita Štramberk, ve které jako jedné z mála v České Republice byly nalezeny rostra spodnokřídových belemnitů. Klíčová slova : Belemniti , spodní křída , systematika, paleobiogeografie, paleoekologie, Štramberk
|
|
|
Belemniti spodní křídy lokality Štramberk: taxonomie, stratigrafie, paleoekologie, paleobiogeografie
Vaňková, Lucie ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Vašíček, Zdeněk (oponent)
Práce je založena na studiu více než 1200 exemplářů belemnitů ze spodnokřídových sedimentů lokality Štramberk (S Morava). Studovaná rostra pochází převážně z kolekce Dr. V. Houši, který ji pořídil během 70-80. let minulého století v době intenzivní těžby spodnokřídové kapsy Š-12 v lomu Kotouč. Rostra byla systematicky studována zařazena do 7 rodů a 18 druhů. Podstatná část společenstva je stáří spodního valanginu, zastoupené jsou však také druhy charakteristické pro období tithonu, berriasu a hauterivu, což jasně ukazuje na přítomnou redepozici. Problematická zůstává přítomnost belemnitů ze skupiny mesohibolitů, kteří se objevují až v období barremu. K pochopení redepozic slouží výplně jejich alveol obsahující několik generací sedimentu. Jejich studium nastiňuje vývoj sedimentační oblasti bašské elevace Vnějších Západních Karpat. Předběžné výsledky analýzy stabilních izotopů δ18 O a δ13 C získaných z roster belemnitů ukazují možnost, že juvenilní jednici žili blíže při dnu, zatímco dospělí se zdržovali v mělčích/teplejších vodách. Negativní hodnoty generačních výplní alveol korelují s hodnotami známými z období valanginského eventu, který zasáhl mořský ekosystém v průběhu spodní křídy. Jednotlivé taxony jsou diskutovány v kontextu SZ Tethydy a jsou stratigraficky korelovány s amonitovou zonací....
|
|
|
Belemniti jury severních Čech - stratigrafie, paleobiogeografie a možný izotopový záznam
Geist, Jan ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Frank, Jiří (oponent)
3 Abstrakt Práce je založena na revizi sbírkového materiálů z několika vědeckých institucí z České republiky a Spolkové republiky Sasko (Národní muzeum Praha, Chlupáčovo muzeum historie Země, Senckenberg Natural History Collections Dresden aj.). Základ sbírky tvoří vzorky publikované Oskarem Lenzem a Georgem Bruderem z druhé poloviny 19. století. Oba čerpali také z nálezů jiných badatelů (např. Cotta, Weisse). Rostra belemnitů byla systematicky rozřazena do čtyř čeledí, pěti rodů a sedmi určitelných rodů. Jedno rostrum nebylo blíže určeno. Stáří vzorků bylo určeno na střední a svrchní juru (bajok-kimmeridž). Délka předpokládané sedimentace v této oblasti byla především díky nálezu druhu Megateuthis gigantea Schlotheim, 1820 posunuta výrazně do střední jury. Dřívější výzkumy (především 20. století) předpokládaly rozsah zachovaných karbonátových hornin jen ve stupních oxford a kimmeridž, s málo fosiliferními brtnickými vrstvami stáří keloveje. Zkoumané horniny vykazují značný vliv Milankovičových cyklů s opakovaným střídáním karbonátových a nekarbonátových poloh ve vrstevním sledu. Předběžné výsledky izotopových analýz naznačují nízký geochemický potenciál. Ten je způsoben především přítomností lužické poruchy a riftovým vulkanismem, který zde probíhal v období neogénu. Díky analýze jurského společenstva...
|
|
|
Fosilní asociace dobrotivského souvrství
Luptáková, Monika ; Kraft, Petr (vedoucí práce) ; Mergl, Michal (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na shrnutí základních poznatků o fosilních asociacích dobrotivského souvrství, které je součástí výplně pražské pánve a reprezentuje sedimentaci na přelomu středního a svrchního ordoviku. Hlavní část práce se soustřeďuje na dosud získané a publikované poznatky v širším kontextu okolních paleokontinentů a oblastí peri- Gondwany. Práce stručně popisuje vývoj pražské pánve a její paleogeografii. Zabývá se litologií souvrství a jeho stratigrafickým zařazením. Shrnuje dosud známé a publikované základní poznatky o faunistických asociacích v dobrotivském souvrství včetně jejich paleobiogeografie a paleoekologie. Bakalářská práce je považována za základ pro další studium dobrotivského souvrství. Klíčová slova: ordovik, pražská pánev, společenstva, lokality, stratigrafie, paleobiogeografie
|
|
|
Belemniti spodní křídy lokality Štramberk: taxonomie, stratigrafie, paleoekologie, paleobiogeografie
Vaňková, Lucie ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Vašíček, Zdeněk (oponent)
Práce je založena na studiu více než 1200 exemplářů belemnitů ze spodnokřídových sedimentů lokality Štramberk (S Morava). Studovaná rostra pochází převážně z kolekce Dr. V. Houši, který ji pořídil během 70-80. let minulého století v době intenzivní těžby spodnokřídové kapsy Š-12 v lomu Kotouč. Rostra byla systematicky studována zařazena do 7 rodů a 18 druhů. Podstatná část společenstva je stáří spodního valanginu, zastoupené jsou však také druhy charakteristické pro období tithonu, berriasu a hauterivu, což jasně ukazuje na přítomnou redepozici. Problematická zůstává přítomnost belemnitů ze skupiny mesohibolitů, kteří se objevují až v období barremu. K pochopení redepozic slouží výplně jejich alveol obsahující několik generací sedimentu. Jejich studium nastiňuje vývoj sedimentační oblasti bašské elevace Vnějších Západních Karpat. Předběžné výsledky analýzy stabilních izotopů δ18 O a δ13 C získaných z roster belemnitů ukazují možnost, že juvenilní jednici žili blíže při dnu, zatímco dospělí se zdržovali v mělčích/teplejších vodách. Negativní hodnoty generačních výplní alveol korelují s hodnotami známými z období valanginského eventu, který zasáhl mořský ekosystém v průběhu spodní křídy. Jednotlivé taxony jsou diskutovány v kontextu SZ Tethydy a jsou stratigraficky korelovány s amonitovou zonací....
|
|
|
Belemniti spodní křídy a jejich výskyt v ČR
Vaňková, Lucie ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Marek, Jaroslav (oponent)
Tématem práce je základní přehled spodnokřídových belemnitů a jejich výskyt v českých zemích se zaměřením na lokalitu Štramberk. První část je věnována úvodu do spodní křídy a morfologii belemnitů s hlavním akcentem na nejčastěji zachovanou část vnitřní schránky - rostrum. Krátce je zmíněna mofrometrika, která je jedním z hlavních ukazatelů rozdílů mezi taxony. Následuje systematický a taxonomický přehled a paleoekologická charakteristika belemnitů jako důležitých indikátorů paleoteploty. Dále se práce zabývá výskytem a migracemi určitých taxonů belemnitů a jejich stratigrafickým záznamem v geologické minulosti spodní křídy. V závěru práce je zmíněna lokalita Štramberk, ve které jako jedné z mála v České Republice byly nalezeny rostra spodnokřídových belemnitů. Klíčová slova : Belemniti , spodní křída , systematika, paleobiogeografie, paleoekologie, Štramberk
|
host ::
RSS.